„Dlouhodobou ztrátou placeného zaměstnání mizí odměna jako hlavní zdroj uspokojování životních potřeb, vzniká osobní i rodinná ekonomická nejistota, ničí se obvyklé časové rozvržení dne, ztrácí se možnost získávání a udržování pracovních návyků a dovedností. Dlouhodobou nezaměstnaností se vytrácí smysl života, dochází k omezení sociálních kontaktů s přáteli a spolupracovníky, nastává postupný rozklad integrity osobnosti. Vytrácejí se aktivity, které byly pravidelnou součástí denního pracovního rytmu člověka.“

(Buchtová, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada, 2002, s. 76)

Realizační tým projektu je si vědom dopadu dlouhodobé nezaměstnanosti, která často nabývá podoby začarovaného kruhu. Klienti projektu na jedné straně potřebují najít práci, na druhé straně již mnohdy nejsou schopni vyvinout v tomto směru vlastní iniciativu. S počtem marných pokusů o nalezení práce se zmírňuje jejich aktivita, začínají pochybovat o svých schopnostech, často je nedokáží vhodně prezentovat a upadají pak do jakési letargie. Mimo jiné se také stávají závislými na státu. Čím déle nezaměstnanost trvá, tím je i náročnější eliminace jejích dopadů pomocí nástrojů politiky nezaměstnanosti.

Nezaměstnaný člověk však nemusí být odsouzený k pasivnímu čekání na nové zaměstnání. Po dobu jeho nepracovní činnosti může sám rozvíjet své schopnosti a dovednosti a nezávisle získávat další vědomosti, které mu mohou pomoci získat zaměstnání. A k tomu mimo jiné slouží další vzdělávání.

Možností dalšího vzdělávání je několik a projekt Pracovní návyky nabízí tři typy.

1) Rekvalifikace

Obecně lze předpokládat, že člověk procházející rekvalifikačními kurzy bude mít v budoucnu větší šanci na získání uplatnění a navrácení na trh práce. Přidanou hodnotou pak může být rozvinutí sociálních kontaktů a zvýšení sebedůvěry klienta. Je však velmi důležité pracovat s klientem tak, aby jeho rozhodnutí a výběr vhodného rekvalifikačního kurzu nebylo jen věcí náhody či pomíjivého zájmu. Poradce nezaměstnaného klienta provází a nabízí mu různé varianty, vede jej k samostatnému zhodnocení vlastní situace a podporuje jej při rozhodování tak, aby se klient rozhodl co nejvíce kvalifikovaně a zodpovědně. Vždy jde o to nalézt ve spolupráci s klientem vhodný kurz, který nejen zvyšuje jeho zaměstnatelnost, ale zároveň koresponduje s jeho zájmy a schopnostmi.

2) Cílené zaškolení

Cílem odborného individuálního zaškolení je připravit klienty na možné zaměstnání v místních podmínkách (např. zaměstnání ve svépomocných dílnách, kde se provádějí drobné opravy, zaškolení pro manuální práce jako např. recyklace, údržba obecní zeleně, práce ve službách na lokální úrovni apod.). Konkrétní obsah zaškolení vychází z potřeb definovaných zaměstnavatelem a jeho požadavků na danou pracovní pozici. U cíleného zaškolení existuje předpoklad, že zaměstnavatel zaškoluje přímo svého budoucího zaměstnance, nebo alespoň předpoklad výrazného zvýšení šance účastníka na místním trhu práce. Výhodou cíleného zaškolení je, že oba – jak nezaměstnaný, tak zaměstnavatel mají možnost vyzkoušet si spolupráci. V mnoha případech to napomáhá odstraňovat bariéry předsudků, které někdy mohou bránit zaměstnavatelům zaměstnávat dlouhodobě nezaměstnané.

3) Univerzální zaškolení

Univerzální zaškolení lze zařadit do oboru zájmového vzdělávání dospělých. V Projektu je pro klienty připraveno několik typů skupinového univerzálního zaškolení v praktických činnostech. Jde o kombinaci několika typů jednoduchých pracovních činností, které dle zjištění projektových pracovníků odpovídají potřebám dané lokalitě. Na základě poptávky klientů a jejich poradců jsou postupně přidávány i náročnější typy zaškolení, týkající se např. základů managerských a marketingových schopností a dovedností. Univerzální zaškolení připravuje tedy klienty na několik typů jednoduchých i složitějších činností tak, aby účastník po zaškolení měl možnost univerzálněji se uplatnit a zvládl více typů činností. Univerzální zaškolení si klade za cíl nejen doplnění odborných znalostí a dovedností klientů, ale také pozitivní ovlivnění jejich chování: účastníci musí vynakládat určité úsilí, pravidelně se na zaškolení dostavit, projevovat aktivitu, dodržovat nastavený režim. To je jeden ze způsobů, jak obnovit ztracené nebo zapomenuté pracovní návyky. Do jisté míry plní tento typ zaškolení také svou sociální funkci, chrání klienty před osamělostí a zabraňuje pocitu nepotřebnosti, zbytečnosti.

Nabídku rekvalifikačních kurzů a typů univerzálního zaškolení naleznete v našem katalogu vzdělávacích aktivit zde.

Ohledně rekvalifikačních kurzů se obracejte na Mgr. Romanu Růžičkovou, romana.ruzickova@fdv.mpsv.cz.

Ohledně univerzálního zaškolení a informací k cílovému zaškolení se obracejte na Danu Kodešovou, d.kodesova@gmail.com.

Akreditace